Putovat vstříc dobrodružství, nekonečnem, ku hvězdám...

Aktualismus citátový aneb trn v oku:
"Nejvíce štěstí není na lidských drahách, ale mimo ně... neviděno nebo zhrzeno..."
Jiří Karásek ze Lvovic - Smrt sábské královny (Zlatý triptych)

Chceš-li Maglaiz čísti, musíš jinam.


Červenec 2009

Balada půlnoci

28. července 2009 v 23:10 | maglaiz |  Básnění na okraj zápisu
Temný les jen měsíc svítí
Tou cestou se kočár řítí
Dvě světla svící září tmou
Koně tryskem kampak jedou?

Ke staré mýtině míří
Vánek podzimní listí víří
Luna rozsela zde stříbro své
To místo k dostaveníčku zve

Vozka otěžemi trhá
Stojící vůz stín svůj vrhá
Mrak zastínil lunu bílou
Skřek hejkala dovádícího s vílou

Cestu na zem pozvolna si svit hledá
A hle tu na mýtině zjevila se žena mladá
Dvířka kočáru se otevřela
Mladá žena pomalu nastoupila

Práskot biče nad koňmi zní
Hajný jej neslyší, v tuto dobu sní
Temný les jen měsíc svítí
Tou cestou se kočár řítí

Dvě světla svící září tmou
Koně tryskem kampak jedou?
Vítr se ptá:,,Kam,koníci,jedete?"
Les jen tiše dodá:,,A koho vezete?"

,,Jedeme do domu naší paní
Za chvíli ji bude tlačit spaní
Vždyť luna je již na ústupu
A slunce zas povládne tu

Vezeme mladíka ubohého
Paní ho chce pojmouti za milého"
Strmá hora měsíc svítí
Tou cestou se kočár řítí

Dvě světla svící září tmou
Koně tryskem k hradu jedou
Padacího mostu lze slyšet vrzání
Však mostu marné to hledání

Nad propastí kola se točí
Jako by jela po úbočí
Již kočár objíždí nádvoří
Na schodech pochodně hoří

K vozu slouha se blíží
Otvírá dveře a hned se sníží
Ohýbá hřbet před paní svou
Zvuk střevíců proniká tmou

Po schodech stoupá žena v plášti
Za ní mladík v očích opak zášti
Jde oddaně,bezduše za ní
To snad je vše jen mámení!

Oheň plápolá jako varování
Že zde jej klame zdání
Perly bílé na rudých rtech
Mámící krása a žádný dech

Chlad očí a tlukot srdce žádný
Toť přízrak velmi zrádný
Oba milenci vchází do sálu
Tam bledé postavy připraveny k bálu

,,Vítejte zde,druzi milí.
Hostina bude za malou chvíli"
,,Nebudu překážet.Nikdo mne nepozval."
Mladík tiše se ozval

Žena na něj obrátila tvář
V jejích očích podivná zář
,,Ty nesmíš odejít.To není vhod.
Ty zůstaň.Tys hlavní chod!"

Po hostině zdařilé již nic nezbylo
S východem slunce dobro moci nabylo
Již je den a zlo nemá moc
Však západ už a další noc

Temný les jen měsíc svítí
Tou cestou se kočár řítí
Dvě světla svící září tmou
Koně tryskem kampak jedou?

Třídit odpad je důležitá věc, s reklamami sem

28. července 2009 v 14:28 | maglaiz |  Pracovna
Tlučou nám to do hlavy ve škole, doma i v televizi, že třídit odpad se musí. A já samozřejmě nemohu být k těmto výzvám netečná. Proto si dávám na svém blogu tu práci a třídím reklamy od ostatních smysluplných komentářů, které mi z 99% přijdou cennější než reklamy. Stejně jako vyhazuji reklamní letáky, když se objeví v poštovní schránce, i tak budu vyhazovat reklamy z pod článků, kam nepatří. Berte toto místo jako jakési shromaždiště reklamních letáků a různých pozvánek na zájezdy na Okoř s úžasnou nabídkou sady hrnců za pouhých 499,- Kč a věncem točeného salámu zdarma. Pokud by však skutečně někdo stál o to, abych se na jeho blog podívala a nebyla hned při kliknutí na odkaz otrávená, tak zanechte kdekoliv na blogu komentář týkající se daného článku a věřte mi, že vás navštívím s radostí a věřte, že dokonce zanechám i komentář. Tak tedy zde vkládejte své reklamy na výhodnou koupi skříní z párátek a pozvánek na hyperupemegaobrúžasňáckou pařbu u vás na blogu. A pokud objevím takovýto odpad někde jinde, pak můžete vsadit boty, že si tu už ani neškrtnete, natož napíšete komentář. Doma vás bude čekat pod postelí Waltr se svým nejlepším plynem, Kunhuta se bude schovávat za závěsem a když se nebudete koukat, tak vás praští a Pepa vám rozhází komplet celou knihovnu a vymění knihy za agitační komunistické kecy svázané v rudých deskách s hvězdou a třešničkou na obale.

Představení začíná

26. července 2009 v 19:45 | Maglaiz |  Pracovna
Šum netrpělivého obecenstva poposedávajícího po sametové ploše pohodlných křesel se linul celým divadlem. Už měli začít a opona je stále zatažená. Co se děje? Nervozita houstne a zaplňuje sál. Hercům za oponou začíná být horko. Bez principála a zároveň představitele hlavní role se nedá hrát. To dá rozum.

Umělci se srocovali kolem staříka s čapkou s vyšitými písmeny V-R-Á-T-N-Ý. V rukou třímal hrst dřívek. Členové zrcadla společnosti si jeden po druhém vytahovali sirky z mužových rukou. Zatím všechny s hlavičkou. Zůstaly dvě. Ten, který bude mít bez hlavičky, má jistotu, že v příští chvíli bude obětí rozzuřeného davu. Náhle ruch za oponou utichl a jeviště umlklo s ním.

Na scénu přichází principál.



Nesmělá úklona s pádem slamáku do hlediště nesignalizovala nic dobrého.


"Velevlažné, totiž velevážené publikum, dovolte, abych vám představila náš soubor. Ve vedlejších rolích se vám přednastaví,
představí, trojjediná osobnost zedření, vzezření, neurčitého, leč povahy velice koketní, konkrétní, v podání Pepy, Kunhuty a Waltra, avšak od roku 2014 jsou na dovolené na dobu neurčitou.
Ehm, ehm. Mňmňmň. Té lípy se nevzdám!

Kromě nich vás v drobných rolích bude bavit zvířecí obsada ansánblu bíglí dáma Wendulka, tohoto času již přes rok svítí po boku jasné hvězdy mého dědečka, a strakáčí třeštiprdlo Nanynka. Občas se na jeviště přichomýtnou i rodičové, přátelé školní, pracovní i blogoví, jimž se jména mění dle potřeb hraného kusu.
Ovšem kvůli nim jste se do našeho divadélka nevydali. A proto vám představuji naše hvězdy. Pan Smutek, pan Vztek, slečna Radost, paní Elegance, naše malé Bláznovství, pan Šašek, paní Hloupost a její dvojče paní Chytrost s madame Moudrost a jako poslední, bez něhož by ničehož nemohlo se kdy státi a přestáti, lord Humor osobně.
Oh a samozřejmě, ovšem, naše primadona, tedy já."


Neobratné pukrle nasadilo celému trapnému výstupu korunu. Máme se na co těšit.



Vaše Maglaiz