Putovat vstříc dobrodružství, nekonečnem, ku hvězdám...

Aktualismus citátový aneb trn v oku:
"Nejvíce štěstí není na lidských drahách, ale mimo ně... neviděno nebo zhrzeno..."
Jiří Karásek ze Lvovic - Smrt sábské královny (Zlatý triptych)

Chceš-li Maglaiz čísti, musíš jinam.


Leden 2010

SEN?

31. ledna 2010 v 19:56 | maglaiz |  Prozaičně poetické
Luna půlnoční dotýká se stříbrem svým mechu, vzhlíží se v černém jezeře a skála, jak kámen náhrobní, ční nad hladinou. Temný les tuto krásu ukrývá před zraky lidské chamtivosti. Jako z dálky přilétá k mým uším sladký tón varhan doprovázen táhlými tóny violy. Pohlédla jsem do temnoty jezerní, skrývající tajemství žití, a jakési hlasy mne stále táhly blíž k jezeru. Jemný zpěv vodních stvoření zrádných jako bájné sirény mne dál a dál táhly k vodní hladině. Teskná píseň vlkodlačí z břehu zazněla a přehlušila zpěv jezerních pannen. Poodešla jsem od jezera, opřela se o kmen stromu a sedla si. Rozhlížela jsem se po břehu jezera však temného prince noci nenacházeje. Zpíval stříbrnému měsíci o tajemství krásném, o žalu jeho i o hořícím království, které ho čeká. Ta píseň mi učarovala, ještě teď ji slyším.

Zločin

24. ledna 2010 v 18:21 | maglaiz |  Školní záznamy depresivních nálad


Pod stromem bez listí sedí dívka mladá
V beznaději ruce své v klín svůj skládá
Slza za slzou kanou na soutěsku
Hruď bolí,srdce plné stezku
Na strom přilétl havran černý
Drásavý zřek stále stejný
Padlý sníh zbarven jest karmínem
Vojákův život skončil tímto dnem

Dívkou hluboká lítost zmítá
Její čin srdce odmítá
Dýka do těla zabodnutá
Spásu její duše skýtá
Mihne se ostří,bolný křik
Pak ticho-jest účinek dýk
Padlý sníh víc zbarven jest karmínem
Dva plameny zhasly tímto dnem