Putovat vstříc dobrodružství, nekonečnem, ku hvězdám...

Aktualismus citátový aneb trn v oku:
"Nejvíce štěstí není na lidských drahách, ale mimo ně... neviděno nebo zhrzeno..."
Jiří Karásek ze Lvovic - Smrt sábské královny (Zlatý triptych)

Chceš-li Maglaiz čísti, musíš jinam.


Uctívači Toaleťáku

14. září 2010 v 21:16 | maglaiz |  Z ústavu v Cáklově nad Cvokhausovem
Na začátku bych Vás chtěla požádat, abyste mi během týdne připomněli, že Vám chci poreferovat o Praze.


V našem úchvatném ústavu pro choromyslné je nouze o mnoho věcí. Kvalita výuky je sice vysoká, ale kvalita profesorů, kteří onu látku nám nebohým studentíkům vysvětlují, již trochu pokulhává. Samozřejmě tím nejsou myšleni všichni profesoři, ale většina by se takto dala charakterizovat. Školní budova také není jednou z nejmodernějších, ale také není na tom nejhůře. Však největší problém činí ona místa, kde každý chodíme sám (tedy pokud nepočítáme desetileté holky).
Opravdu tyto místa se dají srovnat s neblaze proslulými veřejnými wc či wc na nádraží. Což nechápu, jak se toto může stát státní škole. Pochopím, proč to tak je na nádraží nebo na veřejných, ale ve škole?! Další chybičkou těchto míst je mimo vzhledu i fakt, že jaksi ta nejdůležitější věc, která nás chrání před pošpiněním našeho spodního prádla, schází mnohdy úplně!

Již od prváku se z nás stali Uctívači posvátného a vzácného Toaleťáku. Avšak až nyní jsem si naprosto jistá, že každý chovanec z našeho ústavu se automaticky stává i Uctívačem onoho božstva.

Ten kdo si myslí, že tento hit je pouze sezónní a že vyznavači tohoto náboženství uctívají Toaleťák pouze když se jim to hodí, má z části pravdu. Sice se nejedná pouze o sezónní hit, ale naše víra je nejpevnější při vcházení do svatyně, i když v ústavu se spíše jedná o hanbu všech Uctívačů Toaleťáku. V tuto dobu jsou naše modlitby nejvroucnější a také nejupřímnější. Je v nich tužba, pokora a žádost až jakési škemrání. Žádný neznatoaleťák nepozná tu slast, když zjistíte, že Vaše tužby, Vaše modlitby byly vyslyšeny.
Modlitby ohledně nádherného, milého papírového zázraku bývají někdy vyslyšeny. Avšak modlitby za čistotu mísy nekonečné úlevy zatím nebyly nikdy vyslyšeny. Což nás trochu odrazuje od toho býti pevní ve své víře. Někteří z nás chápou, že je to zkouška, a že dokud nebude naše víra pevná jako porcelán, z něhož jest nádoba úlevy vyrobena, nebudou naše modlitby vyslyšeny.

Buď pochválena Záchodová mísa a blahoslaven budiž Toaleťák!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pepi Pepi | Web | 14. září 2010 v 21:50 | Reagovat

:D:D to video je úžasné a jinak ... u nás je to podobně... prostě... toaleták věčně neni a  záchody jsou věčně podělaný =) co víc říct a přát :D

2 Lily Addams Lily Addams | Web | 14. září 2010 v 21:58 | Reagovat

U nás se mi ještě nestalo, že by toaleťák nebyl :-D

3 Lilithen Lilithen | Web | 18. září 2010 v 10:21 | Reagovat

Tak na střední jsem absenci toaleťáku ještě nezažila, leč na základce to byl náš denní chléb :D. Ještě teď mi běhá mráz po zádech, když si vzpomenu, jak jsem běhala z patra do patra hledaje toaleťák, když už to bylo fakt akutní :D

4 maglaiz maglaiz | Web | 18. září 2010 v 11:10 | Reagovat

[3]: Proto s sebou od šesté třídy nosím do školy buď toaleťák vlastní nebo papírové kapesníky ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama