Putovat vstříc dobrodružství, nekonečnem, ku hvězdám...

Aktualismus citátový aneb trn v oku:
"Nejvíce štěstí není na lidských drahách, ale mimo ně... neviděno nebo zhrzeno..."
Jiří Karásek ze Lvovic - Smrt sábské královny (Zlatý triptych)

Chceš-li Maglaiz čísti, musíš jinam.


Je tělesná krása skutečně důležitá?

5. března 2011 v 14:44 | maglaiz |  Úvahy o životě housenky
Dnes ráno mi Černý Svetr vyprávěla jednu zajímavost, která ji prvně přišla absolutně banální. Když v pondělí přišla po dvou měsících do školy a po nějaké hodině strávené snažením se být při vědomí zašla tam, kam i král chodíval sám, tak tam potkala jednu holku, o které se již delší dobu v naší třídě vedla debata. Byla to holka, která chodívala do školy neustále jen v černém, což já i Černý Svetr hodnotíme jako velmi sympatické. Měla dlouhé, tmavé vlasy, další pozitivum. Ovšem nikdy je nenosila rozpletené, vždy nosila dva copy. A tu se dostáváme k věci. Její tradicí bylo, že po každé hodině šla na ona místa, kde je zrcadlo a skoro celou přestávku si hřebenem a lakem na vlasy upravovala a uhlazovala vlasy. Černý Svetr si v momentě, kdy spatřila onu dívku řekla: "Vše je při starém." Ovšem mne tato věc přivedla k úplně něčemu jinému plus ještě situace ve třídě Černého Svetra. Toto vše mne donutilo položit si jednu otázku a tou je: Je tělesná krása skutečně důležitá?


Při mém bádání jsem zabrousila do pravěku. Zde byl fyzický zjev znakem plodnosti či neplodnosti. Roli při výběru partnera hrál především vzhled, protože čím měl pračlověk větší svaly, tím byl silnější, což bylo pro ženu a její případné potomstvo zárukou, že nepomřou hlady. Muži si zase vybírali ženy podle šíře boků, takže čím měla žena širší boky, tím byla plodnější. Tuto teorii si můžeme ověřit pouze uměleckou tvorbou, např. Věstonická Venuše.

Posunu se nyní v historii trochu vpřed. Jsme ve starověkém Řecku, které naplno ovládl ideál Kalokaghatia. Kdy je opět důležitá fyzická krása, ale již zde vyžadují i krásu vnitřní. Takže člověk musí mít nejen svaly, ale i něco v té hlavě.

Posuneme se ještě dále do středověku, kde je tělesná krása haněna a do popředí jde duchovno. Ale zde se nedá hovořit o čistém duchovnu, ale pouze o snažením se o duchovno, protože v době dogmat a slepé víry se moc duchovně nelze vyvíjet. Člověk postrádá své vlastní myšlení a na místo něj nastupuje vláda "papouškování". I zde samozřejmě hraje roli fyzický vzhled, protože čím více se člověk snaží být duchovní, tím více je pak zvrácený. Myslím, že tuto éru bychom mohli shrnout pod jedno slovo: pokrytectví.

A tak plynou dějiny dál, lidé umírají a rodí se a stále se drží myšlenka, že fyzický vzhled a bohatství je to nejdůležitější.

Oh, málem bych zapomněla neopomenout období baroka, kdy se ideál krásy tak trochu změnil a na místo hubených dam a pánů, přichází doba hojnosti, čili doba lidí jako jsem já a Černý Svetr. Prostorově výraznějším zdar! I když mohli bychom si položit otázku: Líbilo se umění tehdejší doby lidem? Někteří by odpověděli, že ano, protože jinak by se tento ideál nedržel tak dlouho, ale byla by to záležitost například jednoho roku. Já bych odpověděla takto: Bylo to něco naprosto nového, takže to přitáhlo lidi, jako kdysi přitáhlo lidi křesťanství nebo Česko hledá superstar.

Dostáváme se do dnešní doby. Co vidíme? Fyzický vzhled je stále pořád důležitý. Toto tvrzení mohu podložit hned několika důkazy. Současná filmová tvorba: málokterý/á hrdina/hrdinka není atraktivní, tedy aspoň pro většinu diváků. Showbussines jako takový je přesycen tělesnou krásou, drtivá většina lidí se spíše soustředí na to, jak člověk vypadá, než jak třeba hraje nebo zpívá. Skoro v každém časopise najdete stránku o hubnutí, o tom, jak se "vylepšit" a je přímo nabušený reklamama, kde výrobek propagují taktéž fyzicky atraktivní lidé. Duchovno a vnitřní krása je odsunuta na vedlejší kolej. Konzumní společnost chce vidět jen prsaté ženy s mírami 90-60-90 a muže se svaly jako z železa. Kdo se dnes ohlíží na to, jaký je člověk uvnitř?

Ano, vidím ty Vaše ruce, jak se hlásíte a křičíte, že Vy ne, že Vy jste jiný, že se zajímáte více o to, co to je za člověka, než jak vypadá. Hrábněte si do svědomí: Je tomu skutečně tak? Pohlédněte sami do temných koutů Vaší duše. Že se tam skrývá ošklivý škřítek, který tvrdí, že i Vy se díváte na to, jak člověk vypadá? No jen si ho poslechněte. Čím více se totiž budete snažit o jeho umlčením, tím více se mu budete podobat. Přijměte ho jako část sebe, protože on s Vámi bude až do konce Vašich dní. Je darem přírody, i když si myslíte, že velmi nepodařeným darem, přece jen je k něčemu užitečný. Díky němu se naše populace stále drží. Protože tento skřítek nám ukazuje, kdo je nejvhodnějším partnerem pro zachování rodu.

I já se musím s tímto ohavným skřítkem naučit žít. Nepopírám, že se koukám na to, jak lidi vypadají a podle toho si někdy udělám i názor. Ovšem mívám i na paměti staré pořekadlo: Nesuď knihu podle obalu. Proto také trpělivě čekám, až se kniha rozevře a já si v ní aspoň trochu počtu. Je zajímavé, že většinou se sami ve své knize nevyznáme, ale naprosto cizí člověk se v ní dokáže vyznat naprosto dokonale. A to si myslím, že je signál k tomu, abychom si takového člověka uchovali v blízkosti co nejdéle.

Dostávám se k závěru článku a to je znamením, že bych měla dát odpověď na položenou otázku. Tak tedy je tělesná krása skutečně důležitá? Ano, je důležitá, ale rozhodně není nejdůležitější, tedy hlavně ne pro mne.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lily Addams Lily Addams | Web | 5. března 2011 v 16:19 | Reagovat

Mě zajímá člověk celkově. Vzhledově i povahově. Ráda pozoruju lidi (a proto se hodí sluneční brýle).
Teď jsem si vzpomněla na slovní spojení: okrasné tukové prstence :-D

2 Evelin Evelin | Web | 5. března 2011 v 19:26 | Reagovat

Já teda koukám na tělesnou krásu hodně a podle vzhledu usuzuju, zda je mi ten člověk sympatický nebo ne - jo, tohle asi nemá cenu zastírat :D; na druhou stranu mám ale dojem, že za tělesnou krásu považuju něco jiného než většina populace.

3 maglaiz maglaiz | Web | 5. března 2011 v 21:36 | Reagovat

[2]: a copak to je? Pochlub se nám :-D

4 maglaiz maglaiz | Web | 5. března 2011 v 21:37 | Reagovat

[3]: Úchylky vítány :-D

5 Evelin Evelin | Web | 5. března 2011 v 23:51 | Reagovat

[3]: Tak třeba Scabior, že jo :-D.
Já to myslela spíš tak, že většina populace preferuje namejkapované, nagelované růžové... osoby, nejlépe s "úpe nejvíc" moderním účesem a oblečením... brrr, to se mi vážně protiví; mě jsou mnohem více sympatické černé svetry - nečekaně :D.
(Žádné úchylky nebudou, Ezlenužel :D)

6 maglaiz maglaiz | Web | 6. března 2011 v 9:34 | Reagovat

[5]: A co Scabior? To není úchylka? :-D

7 (c) Ayor (c) Ayor | Web | 6. března 2011 v 14:25 | Reagovat

Díky za tvou podporu a doufám, že se také nezlomím, protože už se mi to nemálokrát stalo...

8 Evelin Evelin | Web | 6. března 2011 v 15:29 | Reagovat

[6]: Já ti dám, úchylka... :-D

9 maglaiz maglaiz | Web | 6. března 2011 v 16:05 | Reagovat

[8]: Tak co to je? :-D Kromě toho jedna z definic úchyla říká, že když člověk popírá, že je úchyl, tak jím skutečně je :-D (Aplikuje se i na blázna :-D)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama