Putovat vstříc dobrodružství, nekonečnem, ku hvězdám...

Aktualismus citátový aneb trn v oku:
"Nejvíce štěstí není na lidských drahách, ale mimo ně... neviděno nebo zhrzeno..."
Jiří Karásek ze Lvovic - Smrt sábské královny (Zlatý triptych)

Chceš-li Maglaiz čísti, musíš jinam.


Kouzelné ráno

26. srpna 2011 v 9:08 | Maglaiz |  Bláznův život
Je něco po sedmé. Mlžný opar se pomalu zvedá nad vrcholky zelených hor a nový den nám rozverně mává svými zlatými paprsky. Slunce ohlašuje, že dnes bude opět nemilosrdné ke všemu živému, avšak včera s nádhernými červánky přišla naděje na trochu osvěžení v podobě vánku. Zalévám květiny na balkóně a říkám si, že je výhodou bydlet v údolí, které je těšně semknuté v objetí mohutných kopců. Fouká zde prakticky neustále. V parných dnech je to skvělá vlastnost, ovšem když si vzpomenu na zimy, tak mi to zas tak nepřijde úžasné. Věčně nafoukaný sníh a ještě větší zima než by měla být.




Je zajímavé, že si člověk vždy vzpomene na to, co mu danou chvíli chybí. Je vedro k zalknutí a my toužíme po chladu, a tak vzpomínáme na zimu. Když naopak mrzne až praští, vzpomínáme na teplé letní dny, kdy jsme chodívali ven jen v kraťasech a tričku a nabírali směr koupaliště či řeka. Tak mne napadá, že člověk je neustále nespokojený, vždy touží po opaku toho, co nyní má. I já jsem většinou taková, žárovcežel. A stydím se za to. Avšak naštěstí není má věčná nespokojenost spojena s důležitými věcmi. Prakticky jsem téměř věčně nespokojená pouze s počasím. A kdo by také nebyl, když počasí si rajzuje z extrému do extrému a ani pořádně nikomu neřekne, proč a kdy se hodlá zase odstěhovat jinam. Podle mne jsou čas a počasí největší nezdvořáci, protože ani jeden se neumí rozloučit a prostě si jen tak odejde a nikoho se neptá.

Devátá hodina je ve znamení vlády horka. Slunce si upevňuje svou pozici. Hlásá krutost. Sahara se blíží a nehodlá se vzdát svého nároku. Mrazí Vás při pomyšlení, jak bude dnes vedro? Užívejte si ten pocit, možná to dnes bude jediné ochlazení.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pepi*** Pepi*** | Web | 26. srpna 2011 v 11:27 | Reagovat

Člověk vždycky touží po tom, co nemá. :)

2 Faith Faith | Web | 26. srpna 2011 v 11:33 | Reagovat

Ne, já vždycky toužím po jaru nebo podzimu, a pokud jedno z těch dvou je, jsem naprosto spokojená!! :D

Pěkná písnička :))

3 maglaiz maglaiz | Web | 26. srpna 2011 v 11:43 | Reagovat

[2]: A víš, že teď jsi si v této větě protiřečila? Když říkáš vždycky, tak to lidé chápou jako vždycky. Kor toho, když je jaro, tak toužíš po podzimu a když je podzim, toužíš po jaru. Vždy toužíš, i když si myslíš, že ne.

4 Tajemná Temnota Tajemná Temnota | E-mail | Web | 27. srpna 2011 v 18:19 | Reagovat

Já bych chtěla zimu a pořád. Asi bych se měla přestěhovat do Finska nebo tam někam.

5 Dicy° Dicy° | 28. srpna 2011 v 19:28 | Reagovat

Ano, pochopila si správně :)

6 Tajemná Temnota Tajemná Temnota | E-mail | Web | 30. srpna 2011 v 15:05 | Reagovat

Nechce se mi to psát pod t povídku, takže :-D děkuju za ten komentář k tomu obrazu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama