Putovat vstříc dobrodružství, nekonečnem, ku hvězdám...

Aktualismus citátový aneb trn v oku:
"Nejvíce štěstí není na lidských drahách, ale mimo ně... neviděno nebo zhrzeno..."
Jiří Karásek ze Lvovic - Smrt sábské královny (Zlatý triptych)

Chceš-li Maglaiz čísti, musíš jinam.


Každodenní šálek čaje

23. srpna 2013 v 16:02 | Maglaiz |  Volný styl krátkého rozměru
Paprsky slunce se odrážely od pohupujícího se korálkového závěsu na okně a bílá stěna se proměnila v rej duhových teček. U čerstvě rozkvetlých muškátů na balkónu usedl budníček větší ve svém olivově zeleném kabátku, žluté náprsence a vázance a na bříšku trochu špinavě bílý a spustil trylek. Vítal nový den. Člověku se pojednou zachce zpívat s ním, i když nezná nápěv.


O pár metrů dál však s malým pěvcem jeho radost nad životem a svítáním zarostlý muž nesdílel. První věc, kterou po ránu udělal, bylo, že se zakabonil a to, prosím pěkně, ještě ani neotevřel oči. Se staženými obličejovými svaly zůstal nehnutě ležet ještě pár minut, pak se pokusil odlepit víčka pravého oka. Šlo to ztuha, asi i proto, že nechtěl. Trvala mu nejméně ještě půlhodina, než otevřel druhé oko, a dalších třicet minut trávil rozjímáním nad tím, co ho vlastně nutí vstát. Během kladení si argumentů pro a proti se stále jeho myslí proplétala myšlenka "Nenávidím toho skřehotala." Ptačí zpěv venku neustával a snad i nabíral na intenzitě se stále se více vynořujícím zlatavým kotoučem nad horizontem.

Nakonec se jeho nohy přece jen ocitly na podlaze. Dobře, dobře. Už jdu, ale bez tradičního hrnku čaje to nebude. Konvička i kalíšek stály již na svém místě na kuchyňské lince. Máta peprná. Neměla by se konzumovat takhle po ránu a už vůbec by se neměl nápoj z ní připravený pít každý den. Bylo mu to jedno. Rychtoval své tělo schválně. Ani neměl zájem být na téhle planetě tolik let, kolik je. Dvaadvacet.

S kalíškem v ruce a županem na sobě se vybelhal na balkón, aby zpěváčka zpražil pohledem. Mával volnou rukou, aby budníčka odehnal, avšak ten si namísto toho udělal z paže bidýlko. Potom vzlétl a muži na dlaň přistálo zelené peříčko. V té chvíli pochopil budníčkovu radost.

"Ne z velkých věcí, ale z maličkých, tuze maličkých, těch nejobyčejnějších věcí jest ta pravá radost."

Vaše Maglaiz

Zdroj obrázku: birdphoto.cz
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Aurelia Aurelia | E-mail | Web | 23. srpna 2013 v 16:41 | Reagovat

Krásné čtení :-)

2 maglaiz maglaiz | E-mail | Web | 23. srpna 2013 v 17:20 | Reagovat

[1]: Jsem ráda, že se líbí :-)

3 Luné Luné | Web | 23. srpna 2013 v 19:06 | Reagovat

Poduška utkaná z tvých slov mi připomněla obrázek od pastelkové kouzelnice Marie Brožové (http://www.pastelky.cz/obrazy/jednorozec-a-jitrenka) a její povídání: Jitro je jako dárek, který jsme ještě nerozbalili..
A tvé poselství, maličce veliké mi rozsvítilo celý den a smazalo veškerá trápení, která dnes připlula..
Děkuji ti.

4 maglaiz maglaiz | E-mail | Web | 23. srpna 2013 v 20:15 | Reagovat

[3]: A já děkuji, že to takto na Tebe zapůsobilo a napsala jsi o tom.

Obrázek překrásný. Tuto mágini již znám dlouho a stále mne nepřestane udivovat její um.

5 Liliana Landštejnská Liliana Landštejnská | Web | 26. srpna 2013 v 21:57 | Reagovat

To je opravdu pozitivní :-) K názvu rubriky... já teď vyznávám převážně "volný styl nulového rozměru". :-D

6 maglaiz maglaiz | E-mail | Web | 27. srpna 2013 v 9:50 | Reagovat

[5]: Inu, i to se mi občas stává :-D

7 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 27. srpna 2013 v 21:39 | Reagovat

Překrásný střípek příběhu :) Koulí úsměv na tváři :)

8 Viollet Viollet | E-mail | Web | 28. srpna 2013 v 8:58 | Reagovat

Kraťoučký příběh a přitom kolik teho muže člověku dát... Já si tež každé ráno robím tradiční konvicu čaje, ale nenapadlo mě, že máta peprná muže být časem smrťák :D

Tož dík, no! :D Ja si myslim, že v někerych připadech aj jo, třeba dyž si na mrtvolku zasadíš stromeček. V případě spálení už asi ni, no...

9 maglaiz maglaiz | E-mail | Web | 28. srpna 2013 v 10:08 | Reagovat

[8]: Máta, pokud se skutečně užívá na lačno, tak žaludku moc nevoní. To víš, kyselé na kyselé. A pokud ji skutečně užíváš dlouhodobě denně, tak si údajně zaděláváš na slušné žaludeční vředy. Upřímně, poštvat na morouse ještě většího morouse nemůže nikdy dopadnout ve Tvůj prospěch.

10 Viollet Viollet | E-mail | Web | 28. srpna 2013 v 21:55 | Reagovat

[9]: A kurde O_O Já ju mám docela ráda... :D

11 maglaiz maglaiz | E-mail | Web | 28. srpna 2013 v 22:10 | Reagovat

[10]: Já taky, proto ji piji tak jednou za tři, čtyři dny a vždy s jídlem nebo po. To pak nevadí tak moc, zvláště když jíš něco zásaditějšího. Zbylé dny pak pocucávám zelený, domácí zázvorový nebo různě ochucený bílý čaj.

12 Kariol Kariol | Web | 29. srpna 2013 v 11:34 | Reagovat

Máš kouzelné cítění pro popisování věcí, živých tvorů, ... :-) To obdivuji! :-)
Krásné! :-)

Jinak, odpověděla jsem na tvé otázky ohledně čajovníku. A děkuji moc, že sis obrázek dala na blog!!! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama