Putovat vstříc dobrodružství, nekonečnem, ku hvězdám...

Aktualismus citátový aneb trn v oku:
"Nejvíce štěstí není na lidských drahách, ale mimo ně... neviděno nebo zhrzeno..."
Jiří Karásek ze Lvovic - Smrt sábské královny (Zlatý triptych)

Chceš-li Maglaiz čísti, musíš jinam.


Noc pod hvězdami

13. září 2013 v 22:29 | Maglaiz |  Volný styl krátkého rozměru
Cvakání zámku se linulo chrámovou lodí. Z vnějšího světa sem dolehlo cinknutí kovu o kamennou dlažbu. "Sakra!" Těžké dubové dveře se otevřely a dovnitř vkráčela postava zahalená do tmavého potrhaného pláště. V ruce svírala svazek šperháků. Silueta minula bez povšimnutí kropenku, došla až k oltáři, poklekla a sňala kápi. Plamenná záře se svezla po ramenech až k ňadrům, hnědozelené duhovky upřely pohled na Spasitele a rty se ještě více semkly.

Věděla, že vkrást se do Božího chrámu je špatné, ale co mohla dělat? Během dne by jí sem nikdo nedovolil vstoupit a ona nehodlala žadonit o milost před zraky těch prosťáčků. Ani kněz neměl právo znát její hříchy. Hovořili o ní jako o bezbožné a plivali nejen před ni, ale i na ni. Jako by byla Jidáš. Bezbožná? Ts! Byla daleko více věřící než oni. Viděla to, v co oni věřili. Byla blíže Bohu, než si kdo mohl představit. Její zrak spočinul na vystouplých modrých žílách na zápěstích. Ve světle tisíců voskovic se zazdálo, že se sochy svatých pohnuly. Jejich pohledy mířily směrem k ženě a pomalu pokyvovaly hlavami.
Nikdy nespínala ruce, když s Ním či s Nimi chtěla mluvit. Nebylo to zapotřebí. "Hlupáci!" ulevila si nahlas, avšak neustala v mlčenlivém monologu. Myslí si, že ví, a přitom jsou od pravdy tak daleko jako trsy trávy od slunce. Vztahují svá stébla výš a ještě výš v naději, že se dotknou ideálu. "Bláhoví idioti!" Vstala a v náhlém přívalu zuřivosti a pohrdání svrhla z posvátného stolu hořící svíce ve svícnech. Chladné hvězdy z ryzího zlata na chrámové klenbě se zatetelily oranžovými světélky. "A po mně budou plivat! Oni jsou bezbožní nabubřelci! A Ty to víš a nic s tím neděláš. Podívej se. Hmm! Staví ti chrámy, klaní se před modlou z kamene a dřeva, zabíjí se ve Tvém jménu. A ty nic? Ne, ne. Vím, že ti to lichotí, ale takový šmejd nejsi. A nesnaž se říkat, že ne. Poslals mě sem ještě jednou a ještě bezbrannějšího, ale já už to podruhé neudělám, Tati."


Zdroj obrázku: obrazkyanimace
Vaše Maglaiz
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Slaya Slaya | Web | 14. září 2013 v 10:25 | Reagovat

Běžně podobné počinny nečtu, ale tady jsem se propracovala až nakonec a musím se přiznat, že mi to zvedlo náladu :)

2 maglaiz maglaiz | E-mail | Web | 14. září 2013 v 10:33 | Reagovat

[1]: Jsem ráda, že Tě tenhle text zaujal a dočetla jsi ho. Jsem potěšena. Mohu se zeptat, proč Tě takovéto počiny nezajímají?

3 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 14. září 2013 v 22:39 | Reagovat

Je to krásné :-) Mít tak její odvahu, já bych nikdy nic takového neudělala.. :-)

4 maglaiz maglaiz | E-mail | Web | 14. září 2013 v 22:47 | Reagovat

[3]: Tady asi nebyla pochopena pointa. Ta zrzka je reinkarnovaný Ježíš :-)

5 maglaiz maglaiz | E-mail | Web | 14. září 2013 v 22:48 | Reagovat

[3]: A také to měla být kritika lidské malosti a krátkozrakosti.

6 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 15. září 2013 v 11:29 | Reagovat

Kritiku beru normálně do komentáře.. Vím že nejsem nejlepší a že se mám v čem zlepšovat, takže mi to nevadí.. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama