Putovat vstříc dobrodružství, nekonečnem, ku hvězdám...

Aktualismus citátový aneb trn v oku:
"Nejvíce štěstí není na lidských drahách, ale mimo ně... neviděno nebo zhrzeno..."
Jiří Karásek ze Lvovic - Smrt sábské královny (Zlatý triptych)

Chceš-li Maglaiz čísti, musíš jinam.


Proč povětšinou nečtu recenze na blogu?

19. října 2013 v 22:45 | Maglaiz |  Papírový svět
Recenze je ve zkratce věcná, objektivní kritika uměleckého nebo odborného textu. Kritikou myslíme v pozitivním i negativním slova smyslu. Dokonce překladem původního latinského slůvka re-censeó získáme význam znovuposouzení, znovuzhodnocení. Ovšem již zde narážíme s definicí na zástupy vojsk amatérských recenzentů. Což mi zrovna dvakráte nevoní.

Přijde človíček do knihovny, ukáže prstem na nějakou knihu, doma si ji přečte, sedne k počítači a ještě za horka vyplňuje dotazník, jak je ta kniha skvělá, nebo naopak hrozná. Dopíše své nadšení/nasmolení a klikne na publikaci.


Naprosto běžný scénář činnosti drtivé většiny "recenzentů" na blog.cz. Doufám, že již čucháte zradu. Kde se tam píše o argumentaci? Proč si po sobě nepřečetl text před publikováním? A kde je originalita? Vždyť jen vyplnil jakýsi formulář.
Ano, ano. Chápu, že současný školský systém základních i středních škol funguje na principu, že dítě opakuje slova učitele případně text učebnice a nic víc. Originalita bývá zadusána do země a nikdo neslyší její volání o pomoc. Dalším faktorem bývá, že se recenze jako taková málokdy vyučuje na hodinách slohu či při cvičení na maturitu. Recenzi přece umí splácat každý! Milánci, není to pravda. A proto se mnozí z Vás uchylují k mechanickému vyplňování dotazníku. Pro mou osobu nepřípustné. Ano, všimnu si titulu knihy a autora, toť vše. Charakteristika knihy jedním slovem či dvěma mi skutečně nic neřekne o Vašem názoru na ni či o knize samotné.
Dále argumentace. Celý náš svět je založen na učení sofistů: Přesvědčit ostatní o své pravdě, čili utluč je argumenty. Blogoví recenzenti z 90% neumí argumentovat. A argument bo bagr s puntíkama není argument! Líbí se Vám ona kniha? Proč? Protože je tam postava, která neustále hází hlášky? Dokažte to úryvkem z knihy! Nelíbí se Vám kniha? Proč? Protože autor užívá příliš dlouhých popisů? Oskenujte onu dvojstránku, dle Vás, popsanou zbytečným blábolem.
Kontrola vlastních textů je důležitá nejen pro amatérské psavce, ale i pro jakéhokoliv blogera, studenta, který zrovna píše do školy esej, referát, seminární práci, analýzu textu, bakalářskou práci nebo dokonce jen e-mail úřadům, obchodům či učitelům a profesorům. Patří to již k dnešnímu standardu gramotnosti, že nejen že umíme číst a psát, ale my umíme psát i spisovně. Neřeknu, že něco špatně napíše malý desetiletý špunt, ale že hrubky zdatně seká do textu i student střední školy či vysokoškolák je na ostudu, ono už i osmák na základce by měl umět psát spisovně.

To jsou první tři prohřešky, které mi vezmou chuť k jakémukoliv zájmu číst dál recenzi. Další už vedou jen ke zklamání a rozhořčení člověka, který se věnuje studiu češtiny a historie (omlouvám se, že to sem cpu tak často, ale toto studium Vás skutečně poznamená na celý život, zvláště pokud jste už od dítěte esteticky založení).

Jak jsme si na začátku uvedli, dle překladu z latiny by se mělo jednat o znovuposouzení. Cink, cink, nad hlavou nám svítí červené světýlko. Aha, tak ono to není jen o tom, že knihu přečtu a hotovo, jde se psát. Ono by bylo dobré to nechat uležet a pak to třeba ještě přelouskat jednou, nebo aspoň prolistovat a začíst se jen do pár pasáží, které na mne napoprvé udělaly dojem. Pak knihu odložit a popřemýšlet o tom celém.
Kdyby se amatérští recenzenti trochu více zajímali o literární teorii (ale to je přece příliš náročné a nudné! Lepší je vynést jednoho autora do vesmíru a s druhým prorazit díru až do Austrálie), věděli by, že povětšinou praktikují (ovšem ne zcela a do písmene) český strukturalismus resp. ruský formalismus, kdy berou, že kniha existuje sama nezávisle na našem světě, nezávisle na autorovi, nezávisle na době, kdy byla psána, a proto posuzujeme jen knihu. To by i z části bylo v pořádku, pokud by byl některý z amatérů recenzentů si to schopný tímto argumentem obhájit.
Ovšem stále se potýkáme s tím, že se jedná o subjektivní názor. A vidíte někde v definici, že by recenze byla subjektivním posudkem? Kdepak. Stojí tam věcná a objektivní kritika. Ano, i recenzent strukturalista může být objektivním, ale s patřičným lingvistickým vzděláním a znalostmi literární teorie. V současnosti se nejvíce ujala teorie intertextuality čili že literární dílo je přímo závislé na době svého vzniku a autorovi. A zde je nutná znalost literární historie, dějin a stylu autora, který můžete vydedukovat z jedného jeho knihy, ale vhodnější by bylo mít již přečtených jeho děl vícero, pak se obecné znaky, proč máte daného autora a jeho knihu rádi, jednodušeji deklarují a zároveň rovnou můžete doporučit další knihu.

Srhneme si to. Měli bychom vnést do recenze originalitu, měl by to být objektivní posudek, recenze de facto funguje jako knižní reklama (propaguje hlavní myšlenky díla), měla by být psána bez hrubek.

Píšete recenze?

Jsem si vědoma toho, že tento článek vyzní arogantně, že může někoho pohoršit, ale berte na vědomí, že jsem i já přijala Vaše stanovisko k jisté knize, nijak jsem na Vás neútočila, jen se na Vás koukla, vyslechla a odešla dál, proto prosím, vyjádřete své pohoršení, avšak na úrovni. Bez vulgarismů, bez osočování, bez výhrůžek. Případně mi mou arogantnost oplaťte opovrhujícím pohledem a pokračujte v cestě.


Vaše Maglaiz


Za vznik toho článku vděčím Zdenině a jejím dopisům, Anne Eyre a debatě o Jménu růže a v neposlední řadě i amatérským recenzentům z blog.cz i blogspotu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Čerf Čerf | E-mail | Web | 20. října 2013 v 1:47 | Reagovat

Nemám slovo recenze moc rád, právě proto, že ho vnímám podobně jako ty, a když píšu o nějaké knížce, filmu nebo výstavě, používám spíš subjektivní pohled na daný artefakt, než že bych se snažil o objektivizaci. Tím méně ovšem považuji za recenzi to, co se za ni často vydává, tedy v lepším případě položka na úrovni "čtenářského deníku". Výjimek moc není, ale naštěstí se na ně dá narazit. Ale je to asi normální; já jsem si před takový, čtvrtstoletím taky myslel, že píšu ostré recenze a když si to dnes přečtu, mám pusu od ucha k uchu. A po létech - dožiju-li se - budu mít jistě opět. Koloběh úsměvu :-).

Přikládám odkaz na svou občasnou  "kulturní špehýrku", i když to opravdové recenze nejsou. Ale aspoň to není psané podle položek v dotazníku :-) http://pvapenik.blog.cz/rubrika/kulturni-spehyrkou

2 Čerf Čerf | E-mail | Web | 20. října 2013 v 1:50 | Reagovat

[1]: No jo, už musím jít spát; píšu jako češtinářské prase. Snad mi bude omluvou pozdní hodina :-).

3 Kapitánka Nemo Kapitánka Nemo | E-mail | Web | 20. října 2013 v 10:58 | Reagovat

Eh, právě proto to, co splácám označuji za "Čtenářský deník".. Je to chabá výmluva, ale... mně jde o zachycení právě těch pocitů, které jsem měla po dočtení knihy..  Nechat si to uležet? Příjdu o ně...

4 maglaiz maglaiz | E-mail | Web | 20. října 2013 v 11:14 | Reagovat

[3]: Ano, ale ty to označuješ dobře. Je to čtenářský deník. Oukhey! Nemám proti Tobě ani zbla. Ale vydávat to za recenzi, tak mi zvedneš mandle a pro příště vím, které rubrice se u Tebe mám velkým obloukem vyhnout.

5 Kapitánka Nemo Kapitánka Nemo | E-mail | Web | 20. října 2013 v 11:29 | Reagovat

[4]: Tak to se radši vyhni všemu, kde píšu o knihách a filmech :DD

6 Illian Illian | Web | 20. října 2013 v 11:38 | Reagovat

Jejda, další člověk který má pohled na recenze velice podobný jako já. :) To se mi líbí. Hlavně ta část s argumentováním. Často jsem se totiž setkala s argumentem typu: Líbí se mi to, protože se mi to prostě líbí. Z toho jsem opravdu nebyla moudrá :D Ovšem nemůžeme házet všechny recenzenty do jednoho pytle (ne že bys to dělala, alespoň tvůj článek na mě tak nepůsobí :) ). Občas se přece jen poštěstí a člověk narazí i na něco kvalitního :)

7 maglaiz maglaiz | E-mail | Web | 20. října 2013 v 14:34 | Reagovat

[6]: Zajisté, že narazím i na dosti kvalitní a nápadité recenzenty, ale včera jsem měla "štěstí" jen a pouze na dotazníkové či s argumentem bo bagr s puntíkama.

8 Storycollector Storycollector | Web | 20. října 2013 v 15:19 | Reagovat

Ano, autor recenze by měl mít jisté povědomí o literatuře a jejích pojmech, nicméně musí být schopen napsat recenzi i přesto, že se s dílem daného spisovatele dosud nesetkal. (Ostatně jak jinak by novináři recenzovali prvotiny. Duh.)

Souhlasím, že často nacházím u lidí problémy se stylistikou. Přestávají znát ustálená slovní spojení a pořekadla, podle toho je pak používají v nevhodných souvětích. Také neznají správné termíny. Žánrů a dalších věcí. Což je často dáno nízkým věkem a i nedostatkem ve školství. Místo větných rozborů by se mělo více věnovat těmto pojmům.
Na druhou stranu bych recenzentům právo na jistou dávku subjektivity neodpírala. I recenze by měla čtivá. Přeci jen jde o žurnalistický článek, ne o vědecké pojednání. Ovšem chápu, že vyhrožování o ublížení na zdraví nějaké fiktivní postavy může někomu lézt na nervy. I já bych tyto výlevy schovávala pro potřeby osobních statusů na soc. sítích a necpala je do článků, které mají mít určitou formu.

9 maglaiz maglaiz | E-mail | Web | 20. října 2013 v 15:41 | Reagovat

[8]: 1) O ustálených slovních spojeních a pořekadlech jsem v článku nic neřekla.
2) Jen ať si autoři mají své subjektivní názory, jen ať je sdělují světu, pokud mají pocit, že by je svět měl znát, ale ať tomu neříkají recenze.
Tady je problém v tom, že buď autor nenaplňuje definici recenze, nebo se bude muset sama definice změnit. Spíše bych byla pro první možnost, tedy nechť drazí autoři naplňují definici, ovšem je mi jasné, že to dopadne naprosto naopak, že definice se bude přizpůsobovat většině (nevýhoda demokracie).
3) Školská větná skladba je problematická, děckám je řečeno, že je to tak a tak a čau, nazdar. Nikde neodpovídají na otázku proč, což je chyba. Děti pak větný rozbor dělají mechanicky bez znalosti vnitřních souvislostí.
Ono je to tak. Neupírám jim jistou dávku subjektivity, ale ať si daný subjektivní názor obhájí, proč si zrovna udělali o knize a autorovi takový a takový obrázek. Nikdo neumí argumentovat a pak se strašně diví, když se po nich něco takového chce na VŠ a ještě více zírají na to, že je někdo kvůli této "maličkosti" ze zkoušky vyrazí.

10 Kariol Kariol | Web | 20. října 2013 v 20:50 | Reagovat

Inu, nevím, jak moc se týkal článek i mého amatérského recenzování, ale vím, že je spousta blogerů, kteří vážně automaticky vyplňují jakési formuláře pro hodnocení knihy.
Také si pod každou recenzí odpovídám na otázky z projektu Knihy v mých myšlenkách, ale samotnou recenzi se snažím sepsat do několika odstavců v první části článku. Hrubky se snažím nedělat a myslím, že ne osmáka pravopis docela ovládám, ale stane se, že mi to ujede, jsem si toho vědoma a proto vítám jakékoliv opravy. :-)

11 Zdeňka M. Zdeňka M. | Web | 21. října 2013 v 8:02 | Reagovat

:-) Skvělé zamyšlení a Maglaizíčku, máš pravdu. Výborně jsi to popsala a vystihla. Také děkuji za naše dopisování. :-)

Vím, že moje recenze nejsou dokonalé, ale snažím se zdokonalovat. Ale vlastně se recenzérem nenazývám. Na to ještě nemám.

12 maglaiz maglaiz | E-mail | Web | 21. října 2013 v 8:41 | Reagovat

[10]: A právě ten dotazníkový formát mi vadí. Není to originální a je to prostě nudné, vidět to tisíckrát napsané na tisících blozích. Člověku to znechutí onu knihu, protože asi nebyla zas až tak dobrá, když čtenář se zmohl pak jen na vyplnění dotazníku.

[11]: Tvé recenze jsou ty z těch lepších, věř mi, že existují hrůzy, u nichž by ti děsem vstávaly vlasy na hlavě.

13 Liliana Landštejnská Liliana Landštejnská | Web | 21. října 2013 v 12:59 | Reagovat

Recenze jsme několikrát psali na střední v rámci slohu a drtivá většina to většinou měla prostě špatně. Recenze nerada píšu a když se k něčemu takovému náhodou nachomejtnu, je to spíše osobní zhodnocení a čistě subjektivní vnímání...

14 Siwa Siwa | Web | 3. listopadu 2013 v 13:42 | Reagovat

Jak tak čtu článek i komentáře... no, přestanu číst recenze, protože při zhodnocování knih opravdu nemám ráda "objektivismus". Skutečně nemám ráda, když autor recenze (nemyslím teď ty špatné, o kterých píšeš, ale ty, které by měly být správné) napíše, že je něco špatně, že to autor nezvolil dobře, že to byla chyba apod. I to musí být subjektivní názor, protože mnoho takových zkritizovaých věcí se mně osobně jako čtenáři líbilo nejvíc a knihu to nijak nesnížilo. (Jako u Oskara - na mnoho filmů, které kritici ohodnotili jako skvělé, se ani nedá koukat. :D)
Hodnotit to objektivně podle nějakých zavedených norem, co by jak mělo být a nemělo - to mě nějak nezajímá a nemyslím si, že jde něco takového jako kniha zhodnotit objektivně. Raději si přečtu subjektivní článek, kde je autor nadšený z úplné pitomosti a rozčilený z jedné postavy prostě proto, že se chovala tak, jak to on nemá rád - a ne proto, že postava byla špatně vystavená a její chování neadekvátní situaci atd.(blázni taky nemají adekvátní chování a co... ehm, to nic, myšlenky mi skáčou všude možně).

Je však pravda, že by se to pak nemělo označovat za recenzi, ale jinak, těmi pěknými obyčejnými slovy jako Čtenářský deník, Čtenářský koutek, Přečteno, Doporučuji apod.
Samozřejmě i tak by ten článek měl mít nějakou strukturu, mělo by to být zdůvodněné, ale z hledina autora článku a ne nějakých pravidel, jak to psát. (Kam by se pak poděla originalita?)

Prostě... s tvým článkem souhlasím, co se týče recenzí apod., jen vyjadřuji názor na takové "objektivní" recenze, že je prostě nemám moc v oblibě. (Jsou recenzenti, které mám ráda i které absolutně nemusím, ale tak je to ve všem.) :-D

Snažila jsem se psát recenze, ale kdoví, kolik mi bylo. Upustila jsem od toho a píšu čistě subjektivní věci. Chci, aby čtenáři věděli, co mě osobně se líbí. Recenzí na tu danou knihu najdou spousty, proč přidávat další? :-)

A mimo téma - koukala jsem, že jsi mi začala sledovat blog. Jsem za to neskonale ráda, hlavně i proto, že jsem tě tak znovu objevila. :-D Ztratila jsem tvůj blog a zapomněla přezdívku a to je pak katastrofa. Pro mě. Ale štěstí chodí po prazvláštních cestách. Jsem ráda, že jsi pořád aktivní a že můžu dohnat to, co jsem za tu dobu nechytla. :-)

15 Myšák Myšák | Web | 9. července 2015 v 13:36 | Reagovat

Myslím, že za dobu svého života jsem nenapsala jedinou recenzi. Nebylo potřeba. Buď to byly články o knize ve stylu čtenářského deníku anebo referát s citacemi z knihy. Vlastně ji ani napsat neumím...

16 Maglaiz Maglaiz | E-mail | Web | 10. července 2015 v 22:29 | Reagovat

[15]: Se čtenářským deníkem nebo názorem na knihu nemám problém. Tady jde o názvosloví. Asi tak jako by ti obálka knihy slibovala román a když to otevřeš, je tam plno bílých stránek, dvacet obrázků a jedna špatně napsaná povídka o rozsahu tří stran a plná chyb.

17 Jan Hofírek Jan Hofírek | E-mail | Web | 7. listopadu 2015 v 9:44 | Reagovat

Zdravím,
prý píšu dobré (dobrá, to je trojka?) recenze, slýchávám ze všech stran, ovšem mnohem raději bych slyšel od Tebe, kde mě tlačí bota.
viz blog výše
Honza

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama