Putovat vstříc dobrodružství, nekonečnem, ku hvězdám...

Aktualismus citátový aneb trn v oku:
"Nejvíce štěstí není na lidských drahách, ale mimo ně... neviděno nebo zhrzeno..."
Jiří Karásek ze Lvovic - Smrt sábské královny (Zlatý triptych)

Chceš-li Maglaiz čísti, musíš jinam.


Před katedrou za katedrou...

2. dubna 2015 v 13:23 | Maglaiz |  Pět let na tvrdo aneb z ústavu podruhé
... všichni musí stát, jinak nebudu hrát. Víš, jak se chápe příležitost za pačesy, drahý čtenáři? A víš, jak se jí chápe člověk, který studuje na učitele? Pokud jsi někdy sledoval dokument o zvířatech a byla tam právě lovící kobra královská, pak věz, že nějak podobně po příležitosti jít učit nad rámec povinné praxe vztáhne, no, vymrští ruku i budoucí školní krysa.


Již jsem Ti povídala o tom, jak jsem se dostala k tomu, abych učila na základní škole šesťáky. Dovolím si tedy krátkou rekapitulaci, neb ono vypravování proběhlo dávno, pradávno. Víš, to bylo tak...
Do třídy se vřítil mladý učitelský s tím, že potřebuje supl, jelikož jede si válet šunky do lázní a nikdo z kolegů nemůže zaskočit v jeho třídách, natož si s ním na měsíc vyměnit hodiny daného předmětu. Dali jsme tedy rozvrhy dohromady a hle, Maglaizíčkovi se tam povedlo jednu třídu vpasovat. Malé šesťáčky s pravěkem. Bylo naprosto jasné, že u nich budu vždy asi maximálně o dvě kapitoly napřed, protože pravěk byl součástí zimního semestru prvního ročníku bakalářského studia, ergo tři roky nazpátek. A kdo si má pamatovat učivo tři roky nazpátek, když mezitím proletěl českými i světovými dějinami od počátku lidské existence až po rok 2000 našeho letopočtu. Tudíž začalo velké vypůjčování si učebnic, pracovních sešitů i metodik pro učitele.

Po víkendovém seznámení se s učebnicí a konzultaci s wikipedií Maglaiz začala pracovat na možném programu výuky. Víkend profičel kol Maglaizíčkovy osoby rychlostí nadzvukového letadla a před jejím já stálo osudné pondělí, kdy měl započít život učitelského jsoucna. Vše připraveno a zvonek již drnčí na znamení začátku hodiny. Dveře se zabouchnou, ve velké tichosti se malý než menší človíček zavalený učebnicemi, knihami a papíry energicky přesouvá ke katedře. Zkušeně shodí náklad jako mula a tiše se dívá do obličejů podivných obyvatel světa 6.A. Mula zírá vyděšeně na nárůdek Šesťáků. Vzadu si ještě někdo cpal poslední zbytek svačiny do pusy, vlevo se konal rybolov učebnic. Když mula zahalasila pozdrav, rybáři vyklouzla učebnice z ruky a křeček se zakuckal. Pozornost získána. Dvacetosm párů vystrašených očí se dívalo do jednoho páru vyděšených očí. Nejisté úsměvy zaručeny. Proč se na mě tak dívají? Oni přece nejdou na popravu. Rychle lístek s programem. Zapsat do třídnice, zopakovat letopočty. "Kdo nám chybí?" "Sím, Pistl, Hrstl a Vistrl." To se tak někdo jmenuje?! "Ještě jednou, prosím, a nahlas." "Sím, Piskarčíková, Horáková a Vimrle." "Máte nějaké otázky, než se pustíme do práce?" Třídou již koloval lístek s pravděpodobnou kresbou. Je to jasné, hluchá velryba. Určitě. To je na beton. Budou mi říkat hluchá velryba.

POZNATEK ČÍSLO JEDNA: Když jsi hluchý, absenci nech na šprtech z první lavice.

Výuka probíhala dobře. Mula se smířila s domnělou přezdívkou i s tím, že ne všechno je hned na první dobrou. Ze Šesťáků se vyklubal velice chytrý nárůdek se znalostmi dinosaurů i života prvních lidí. Jejich logické uvažování bylo lepší než uvažování některých přispěvatelů na novinky.cz, přičemž jsme byli varováni, že země 6.A neoplývá zrovna prudce inteligentním obyvatelstvem. Značně nelogicky logickou úvahou mula došla k názoru, že pokud mají takto bystré hlavy, že i jejich chování bude tomu úměrné, a proto povolila mantinely s pitím, jídlem a způsobem sezení. Chyba! Nárůdek zdivočel a namísto muly se musel objevit zuřivý krotitel divé zvěře.

POZNATEK ČÍSLO DVĚ: I když se zdají sebechytřejší, jsou to pořád děti.
POZNATEK ČÍSLO TŘI: Divou zvěř třeba kultivovat všemi způsoby. Vědomosti šlechtí, ale etiketu třeba cvičit.
POZNATEK ČÍSLO ČTYŘI: Mula už má docela jasno, proč chtěla jít na učitelství SŠ a ne ZŠ.

Ačkoliv by se mohlo zdát, že první hodina s nárůdkem Šesťáků, přinesla již pevné přesvědčení, že na učení v ZŠ nemám povahu, opak je pravdou. Pokud se mi poštěstí si najít nějakou brigádu v podobě doučování ještě zapeklitějšího národa Deváťáků, pak bych mohla s jistotou říci, že jsem připravena na Ústav.

Tvá masochistická Maglaiz
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 deina-b deina-b | Web | 2. dubna 2015 v 13:52 | Reagovat

Hned nadpis tvého článku mne zaujal při listování v autorském klubu. Sama sedím v tom "zdivočelém národě Deváťáků" a cokoliv, co se týká zkušeností učitelů (tedy toho pomyslného zrcadla, za které nemůžu nahlédnout) mne velmi zajímá a možná v budoucnu budu stát přesně na tom samém místě, co jsi stála ty - vyděšená před katedrou. Přeji hodně odvahy! :)

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 2. dubna 2015 v 15:18 | Reagovat

Šestá třída je vlastně prima.

3 Alida Alida | Web | 2. dubna 2015 v 15:43 | Reagovat

Jak již bylo zmíněno, nadpis mě upoutal a tak jsem se jala číst... Vážně dobré rozhodnutí. Pobavila jsem se a adresu blogu označuji žlutou hvězdičkou. :)

4 Dragilia Dragilia | E-mail | Web | 2. dubna 2015 v 17:29 | Reagovat

Poznámka k pravidlu číslo jedna - I šprti v první lavici mohou škrábat. (A pak je člověk nejen za hluchého. :-D )

5 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 2. dubna 2015 v 19:31 | Reagovat

Nejsi první učitelka o které vím, že žáky přezdívá dravou zvěří, tak bacha na ně :-D

6 TlusŤjoch TlusŤjoch | E-mail | Web | 2. dubna 2015 v 21:05 | Reagovat

Jednou naše matykářka vypustila, rozhořčena naším chováním, krásnou hlášku:
"Všichni si na vás stěžují, konkrétně kdekdo."

7 Miloš Miloš | Web | 2. dubna 2015 v 21:39 | Reagovat

Učit na SŠ taky nebude med, "děti" na hranici dospělosti a k tomu rodiče, kteří budou bedlivě sledovat svá dítka i učitele, jestli jim špatnými známkami nehatí příležitost stát se budoucím doktorem medicíny, práv, designérem, IT expertem, vrcholovým manažerem, poslancem či prezidentem.
Myslím, že na učení je dobrá tak 5. až 7. třída ZŠ a pak až VŠ, kde už studenti jsou dospělí a rodiče přešly iluze :)

8 Čerf Čerf | E-mail | Web | 3. dubna 2015 v 8:24 | Reagovat

Když jsem ještě učil, vždycky jsem během první hodiny v nové třídě mimo jiné hodil auditoriu pár návnad, jejichž cílem bylo ovlivnit mou budoucí přezdívku. Docela se to dařilo; řízená přezdívka bývá lepší než neřízená :-). Ale "hluchá velryba" by náhodou byla skvělá přezdívka! Nevím, nemám pedagogické vzdělání, ale co jsem tak slyšel, teorie přezdívek (natož jejich ovlivňování) se na pajdě moc neučí a přitom myslím, že to má mnohem větší praktický význam než mnohá jiná probíraná témata :-).

9 Maglaiz Maglaiz | E-mail | Web | 3. dubna 2015 v 23:54 | Reagovat

[1]: Taktéž vinšuji mnoho zdaru, jelikož cesta za povoláním je ještě horší, než cesta do školy. Zrcadlo bych chtěla nastavovat pravidelněji, ale uvidím, jak na tom bude s apetitem časožrout.

[2]: Doufám, že ne family či cool. Zoom bych ještě přežila.

[3]: Jsem neskutečně potěšena, že hodnotíš své rozhodnutí kladně a na místo červeného křížku volíš symbolu téměř Davidova. Děkuji a vážím si toho.

[4]: Ale i za troubu, jen to klidně řekni nahlas. Mimochodem nedlužím ti náhodou dopis, drahá?

[5]: Obyvatelstvo školních škamen má mnoho jmen, proto je také tak různorodé a neobyčejné. Divá zvěř jest pouze jedna z tváří schizofrenního uskupení homo sapiens scholasticus.

[6]: Ten Kdekdo je ale nezdvořák, když si jen stěžuje a s třídou si to nevyříká.

[7]: Samozřejmě že i střední škola má svá úskalí a paradoxy, ovšem o nich bych ráda hovořila jindy, v jiném článku. :-) Co se týče ideálního věku k učení, nemyslím si, že je to tak striktně dané. Po rozhovoru s kamarádkou, která měla tu čest s paralelní třídou, se ukázalo, že každá třída má svá specifika. Ku příkladu právě její šesťáky by nechtěl učit nikdo a o sedmácích už ani nemluvím. Jedna třída líná, druhá otrávená.

[8]: Co se učí na pajdě, nemám potuchy, já jsem produkt a budu produkt výhradně filosofické fakulty. Ovšem s teorií přezdívek jsi mě přivedl k zajímavému tématu, které zkusím otevřít mezi spolustudentstvem. Díky. A jakéže návnady jsi to chutňouškým lybiškám hážel, pánešku? Glum-glum-glum! :-D

10 homo sapiens tupiens homo sapiens tupiens | Web | 4. dubna 2015 v 14:02 | Reagovat

Dlouho jsem tu nebyla a zdá se, že mi toho hodně uniklo. Zvolila sis nesnadnou cestu, to ti povím, ale život by byl nudný, kdyby byl moc jednoduchý. Tak držím palce, ať tě ta dravá zvěř nesežere zaživa. Ale ty si s nimi poradíš, věřím tomu. Těším se na další postřehy.

11 Maglaiz Maglaiz | E-mail | Web | 4. dubna 2015 v 19:31 | Reagovat

[10]: Vážně uniklo? A to jsem měla dva měsíce pauzu :-D Maglaizíček je na komplikované cesty expert. A když se nezkomplikují řízením osudu, tak si je zkomplikuji sama, abych nevyšla ze cviku.

12 Dragilia Dragilia | E-mail | Web | 5. dubna 2015 v 21:49 | Reagovat

[9]: Zatím jsem poštovního holuba skutečně vyhlížela marně. :-)

13 Maglaiz Maglaiz | E-mail | Web | 5. dubna 2015 v 22:59 | Reagovat

[12]: Já bloud!

14 Taychi Taychi | E-mail | Web | 6. dubna 2015 v 11:35 | Reagovat

Páni, studenti mají nové triky na vymýšlení přezdívek? :-D My vždycky používali a používáme nějaké zkomoleniny příjmení nebo jména. Například náš dějepisář Krátký = Kraťas. Jen u jednoho máme něco speciálního. Náš latinář vypadá jako Zeus. :-D

Jinak co si já pamatuji, tak jsem se byla podívat v hodinách šesťáků a byli to malí vyklepaní ratlíci. Ale asi je to různé. Každopádně se nenechej rozhodit. Jakmile se jim povede tě znejistět, respekt je fuč. A hlavně ať to nedopadne s nimi jako s Jonášem. Pardon, nemohla jsme si to odpustit. :-D

15 Maglaiz Maglaiz | E-mail | Web | 6. dubna 2015 v 11:39 | Reagovat

[14]: Kanibal nejsem, tudíž to nehrozí. I když co já vím, po čem se spravím, že? :-D Každopádně se šesťáčky už nejsem, bylo to jen asi na měsíc, než se jejich učitelský vrátil z lázní.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama