Putovat vstříc dobrodružství, nekonečnem, ku hvězdám...

Aktualismus citátový aneb trn v oku:
"Nejvíce štěstí není na lidských drahách, ale mimo ně... neviděno nebo zhrzeno..."
Jiří Karásek ze Lvovic - Smrt sábské královny (Zlatý triptych)

Chceš-li Maglaiz čísti, musíš jinam.


Nedělní špetka surreálna

7. února 2016 v 17:35 | Maglaiz |  Pavučiny snů
Sny jsou vždy ošemetnou věcí a po absolvování psychologie mne sny děsí čím dál víc. Pan Freud i Jung by mne rozpitvali, až bych si připadala jako pověstný žok tekutin, slizů a výměšků. Sny by se měly uchovávat jako největší poklad, zvláště když jsi osoba, která z duše nenávidí, když se jí někdo hrabe v hlavě a neřekne jí, co našel. To je můj případ, drahý čtenáři. Přesto mi to nedá a musím s oním snem ven pro jeho hororově surrealistickou podobu.


Nepamatuji si už, jak sen začínal. S velkou pravděpodobností dosti poklidně. Dozajista si medím v křesle a listuji nějakou knihou. Když tu do mého pokoje vpadnou... už ani nevím kdo. Jen spousta křiku, hulákání o apokalypse, o mutantech a strašlivé pohromě. A ten srdceryvný pláč. Ten mi opravdu trhal uši.

Bum! Střih jako ve filmu.

Poslanecká sněmovna ČR se halila do příšeří. V oknech těžké závěsy jen škvírami propouštěly trochu světla. Všude kolem rozsápaná těla poslanců. Nejvíce řádění neznámé šelmy odnesly trupy, především rozpárané žaludky. Nikde však žádná krev. Ani žádný zvláštní zápach kromě typické kovové vůně.Náhle mou pozornost upoutal nejtemnější kout. Ze tmy vystoupily dvě postavy. Nu, spíše jen jedna. Neobyčejně vysoký a hubený blonďák s vytřeštěnýma očima, z nichž každé bylo jiné barvy a velikosti zorničky, a dokořán otevřenými ústy se špičatými zuby. Pravicí škrtil již notně zesinalého současného ministra financí. Blonďák připomínající upířího mutanta z Bladea najednou pozvedl levici s ostrými drápy a až po loket ji zabořil do ministrova chřtánu, chvíli soustředěně šmátral, až vyplázl špičku jazyka, a nakonec vylovil hrst zlatých dukátů, které s chutí snědl. Nakonec ministrovi rozerval břicho, z něhož se namísto vnitřností vysypala hromada zlatých dukátů s ohromným cinkáním. Ještě než blonďák mrtvolu odhodil jako nepotřebný kus, všimla jsem si, že na místě, kde by mělo být srdce, spokojeně oddychoval do kroužku stočený spící chřestýš.


A co se zdálo tobě, vzácný čtenáři?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 m. m. | E-mail | Web | 7. února 2016 v 19:52 | Reagovat

Eeee... nemám slova :D

2 Maglaiz Maglaiz | E-mail | Web | 7. února 2016 v 19:58 | Reagovat

[1]: Jo, to já taky. Ještě teď mi ten sen leží v žaludku. Absolutně nechápu, jak se to v té hlavě vzalo. :-D

3 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 8. února 2016 v 4:39 | Reagovat

Nemoze to byt osobna financna kriza ako Verusachung pre tento podivny sen? Tuzba po nejakych tych dukatoch?!? ;-)

Mne sa nezdalo nic, v tom zmysle, ze som spal ako kamen. Ale nejaky sen si vymyslim a napisem... :-D

4 Maglaiz Maglaiz | E-mail | Web | 8. února 2016 v 7:03 | Reagovat

[3]: Finanční krizi v současnosti nemám. (zaťukání na dřevo)

Napiš, napiš! :-D

5 Čerf Čerf | E-mail | Web | 8. února 2016 v 7:33 | Reagovat

Kdyby se to zdálo Toyen, to by byl pane obraz! A co to bude ve tvém případě :-).

6 Maglaiz Maglaiz | E-mail | Web | 8. února 2016 v 12:04 | Reagovat

[5]: Pouze tento článek. Má to sice potenciál, ale nejsem symbolista ani surrealista.

7 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 8. února 2016 v 21:45 | Reagovat

V Čechách si vystačíme se zmijí.
Chřestýš je příliš americký.

A chtělo by to opepřit lidovou postavou Kecala, an by vykřikoval:
"Znám jednu mini strini, ta má dukáty, má dukáty má..."

8 Maglaiz Maglaiz | E-mail | Web | 9. února 2016 v 9:33 | Reagovat

[7]: Prodanku sem netahat, nejsme v opeře, ale ve filmu.

9 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 9. února 2016 v 12:26 | Reagovat

[8]:
Každá opera (fraška) se dá zfilmovat.

10 Sugr Sugr | E-mail | Web | 21. února 2016 v 18:17 | Reagovat

Dukáty v chřtánu? A sakra, nebyly to zlaté korunky ministra? :-) Ovšem ministr plný dukátů, tedy vycpán dukáty, to zní zajímavě. Otesánek! Vyžral celou republiku. ;-)

11 Maglaiz Maglaiz | E-mail | Web | 21. února 2016 v 18:50 | Reagovat

[10]: Čí to byly dukáty netuším. Co je mi dodnes na tom snu divné je, že jsem měla i přes ten hrůzný výjev pocit absolutního bezpečí.

12 Miloš Miloš | Web | 22. února 2016 v 18:57 | Reagovat

Takový surrealistický sen si dovedu představit u nešťastníka, který přišel o majetek, anebo není schopen dostát závazkům a sahá po něm nenasytná ruka exekutora.

Surrealisté se prý dělí na dvě skupiny, jedna se nechá unášet náhodným pohybem ruky a druhá maluje své sny.
Já bych jím ale být nemohl, i když se prý sny zdají každému a každý den, když se vzbudím, nic si nevybavuji. Možná nejsem schopen tvrdě spát.

13 Maglaiz Maglaiz | E-mail | Web | 22. února 2016 v 19:37 | Reagovat

[12]: Klepu na dřevo, exekutor nehrozí ani nic podobného. Jen jsem prostě víc vnímavá k nespravedlivostem a odmítám je akceptovat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama