Putovat vstříc dobrodružství, nekonečnem, ku hvězdám...

Aktualismus citátový aneb trn v oku:
"Nejvíce štěstí není na lidských drahách, ale mimo ně... neviděno nebo zhrzeno..."
Jiří Karásek ze Lvovic - Smrt sábské královny (Zlatý triptych)

Chceš-li Maglaiz čísti, musíš jinam.


Konec s Karáskem (?)

10. června 2016 v 17:15 | Maglaiz |  Bláznův život
Bloudila jsem, čtenáři. Dlouho jsem bloumala zmítána mezi náboženským vytržením světcův a dekadentní perverzitou ďábelského mysticismu. Nasákla jsem pablesky žití, marností všeho a melancholií napínající se mezi život a smrt. Karásek se mnou lomcoval a jeho hrdinové taktéž. Marii Elektu jsem počala nenávidět (jako bych ji kdy milovala) a milovat Giovanni Antonia Bazziho alias Sodomu. Vlastně jsem na tom podobně jako Sodoma. Nořila jsem se do práce na diplomce, pátrala, pročítala, kombinovala a přitom se nechala vést srdcem. Odřekla jsem se světa, zapřela únavu a touhu po lenošení a pracovala. Ptáš se, jestli to stálo za to? Uvidíme, uvidíme v srpnu. Do té doby chci být Sodomou utíkajícím z kláštera, kde zanechal autoportrét a portréty svých přátel. Doprovázena jen mluvícím havranem na cestě do Sieny, města hříchů. "Zavřete sienské brány, a dům šílenců je zřízen."


Já dnes zavřela jinou bránu. Bránu k české dekadenci a Jiřímnu Karáskovi ze Lvovic. Možná. Nikdy neříkej nikdy a já už tolikrát vstoupila do téže řeky pro vlastní masochismus, že bych snad raději měla říci, že jsem tuto bránu přivřela a rozhodla se ji na čas ignorovat. Jak dlouho mi to vydrží? Milý čtenáři, až se večer setmí, až pořádně neuvidíš na vlastní nos natož ruku, vyjdi ven a pohlédni vzhůru. Tam nalezneš odpověď. Já nyní nebudu hledět tím směrem, jelikož má mysl se věcmi nebeskými zabývala až k zalknutí a teď se chce pro změnu zarýt do země. Zahradníkův rok čeká...



Zvláštní poděkování náleží M., Opti-Mystique a madame Citrátové - bez nich by tento článek nevznikl.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | 10. června 2016 v 21:56 | Reagovat

Oj, ty duše gotická.

2 Maglaiz Maglaiz | E-mail | Web | 11. června 2016 v 8:55 | Reagovat

[1]: Oj, spíše naivní nežli gotická. :-D

3 Čerf Čerf | E-mail | Web | 11. června 2016 v 17:54 | Reagovat

Pravda, pokud člověk, prohrabávaje rukama zemi, zároveň vzhlíží ke hvězdám, občas se mu může stát, že - jak měl v jednom starším kresleném vtipu pan Renčín - to, co tak láskyplně mne mezi prsty, není rodná hrouda :-).

4 Opti-Mystique Opti-Mystique | Web | 12. června 2016 v 8:46 | Reagovat

Bylo mi ctí! A já také děkuji, díky tvé pouti jsem se také dostala na místa, kam by mé kroky asi jen tak nezamířily. Tolik stránek, tolik čtenářů, tolik příběhů! A každý má toho svého průvodce, pro tebe (a tím přeneseně i pro mě) to teda byl Karásek. Ach ta vůně starých knih!

5 Maglaiz Maglaiz | E-mail | Web | 12. června 2016 v 10:44 | Reagovat

[4]: Karásek byl bibliofil, takže by se ti dozajista líbil. Začetla ses do něčeho?

6 Maglaiz Maglaiz | E-mail | Web | 12. června 2016 v 10:45 | Reagovat

[3]: Rodná hrouda je dosti relativní pojem.

7 Č erf Č erf | E-mail | Web | 12. června 2016 v 10:58 | Reagovat

[6]: Dobře, tedy hrouda bez přívlastku.

8 Maglaiz Maglaiz | E-mail | Web | 12. června 2016 v 11:15 | Reagovat

[7]: To mi připomíná jeden starý vtip. Jde chlap po ulici a uvidí něco hnědého na zemi. Zadumá se: "Je to hovno? Není to hovno?" Shýbne se a čichne. Znova zapřemýšlí. Nakonec do toho strčí prst a olízne ho. "Hovno! Ještě že jsem do toho nešláp." :-D

9 Čerf Čerf | E-mail | Web | 12. června 2016 v 11:19 | Reagovat

[8]: Moc dobré! Není nad to, když má člověk věci pod kontrolou :-).

10 Maglaiz Maglaiz | E-mail | Web | 12. června 2016 v 11:24 | Reagovat

[9]: Jo, jo, akorát někdy je to už pěkná nuda.

11 Sugr Sugr | E-mail | Web | 12. června 2016 v 18:21 | Reagovat

Stará kniha, Karásek, Maglaiz po dlouhé době opět na blogu..., vítej děvče a nech se vést vlastním srdce i nadále. Málokdo to v dnešní době umí.

12 m. m. | 13. června 2016 v 14:47 | Reagovat

Velmi rádo se stalo :)

13 Miloš Miloš | Web | 11. srpna 2016 v 22:27 | Reagovat

Vzhlížet k nebesům, zarýt se do země, to je vzdálenost mezi - a + nekonečnem.
Nedávno jsem byl na Lysé hoře a ty nikde a ona tíží diplomka :)

14 Maglaiz Maglaiz | E-mail | Web | 11. srpna 2016 v 22:48 | Reagovat

[13]: Kdy nedávno? Teď jsem tam každý víkend.

15 Maglaiz Maglaiz | E-mail | Web | 11. srpna 2016 v 22:58 | Reagovat

[13]: Mimochodem nedávno jsem si na tebe právě vzpomněla v souvislosti s Lysou. Příště mi musíš dát vědět předem! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama